Martin Gallie se focení začal věnovat cca před pěti lety. Po třech se postupně přesunul k focení architektury a krajiny. Mezi jeho úspěchy patří publikace fotografií v online časopisech Black a Shutterpass. Dále také zařazení do daily dozen v National Geographic a foto dne na nationalgeographic.com.
Martine, jak se zrodila tvá vášeň pro fotografii architektury?
Asi před pěti lety jsem se začal víc věnovat focení. V té době jsem zkoušel fotit vše od portrétů až po krajinu. K architektuře jsem se dostával postupně i díky mému vzrůstajícímu zájmu o dlouhou expozici. Dále také přispělo to, že žiji v Praze, která je plná objektů, které stojí za to vyfotit.
Ty ale nefotíš jen architekturu, věnuješ se i krajinné fotografii, přistupuješ k obojímu stejně?
Architektura je teď pro mne na prvním místě a většinu času věnuji právě jí. Při focení architektury jsem si také jistější jak v kompozici, tak i při následných úpravách. Krajinu fotím velice rád a vždy když je možnost, tak se snažím z dané příležitosti vytěžit maximum. A to jak u architektury tak i přírody.
Jaké objektivy využíváš při focení architektury a jaké při focení přírody?
K focení architektury i krajiny používám dva objektivy. Oba dva zoomového typu. Nejčastěji je to 18-55 mm od Fujifilmu. Občas sáhnu po podceňovaném 50-230 mm. Dosud mi tato kombinace stačila, ale v dohledné době uvažuji o širším ohnisku. Jediné co bych od Fujifilmu uvítal je tilt-shift objektiv, který je skvělým doplňkem pro focení architektury.
Jaké používáš filtry a proč?
Jak jsem již říkal, tak často a rád fotím dlouhé expozice. K tomu používám ND filtry, konkrétně ND 64x, ND 1000x a ND 32000x. Pro dosažení velice dlouhých expozičních časů nejčastěji využívám ND 32000x či kombinace ND 1000x a ND 64x. Nejvíce se mi osvědčily kvalitní filtry od české firmy VF Foto. Na krajinu kromě ND filtrů často používám i polarizační filtr, abych dosáhl věrnějšího podání barev, odstranil nežádoucí odlesky nebo ztmavil oblohu.
Podle čeho se rozhoduješ, jak fotografie barevně upravíš?
Architekturu upravuji výhradně až výjimky do černobílé. Již při focení mám představu, jak bude fotografie po následných úpravách vypadat. V černobílé lépe vynikne světlo a tím i focená architektura. Také chci u těchto snímků dosáhnout co největší jednoduchosti, a tím že eliminuju barvu, fotografii o něco zjednoduším. Krajina je jiná, a proto se dopředu nerozhoduji, jestli fotografii nechám v barvě nebo ji převedu do černobílé. To řeším až u post procesu, podle toho jak na mě krajina působí. Pokud má hezké barvy v době západu či východu slunce, nebo při krásném zbarvení stromů, nechávám ji v barvě. Pokud působí pochmurným dojmem nebo nejsou barvy výrazné, tak ji převedu do černobílé.
Kde se ti zatím fotilo nejlépe (země, město…)
Bydlím a pocházím z Prahy, a tak nemůžu zvolit jiné město než právě Prahu. I po pár letech co zde fotím, lze stále najít nová místa a nové úhly, které jsem ještě nefotil. Super je také díky tomu, že stačí kousek popojít a je zde další objekt k focení. Jediným problém je nedostatek moderní architektury, které je zde málo na rozdíl od té historické.
Kde čerpáš inspiraci?
Jedna z největších inspirací je pro mě cestování. Poznávání nových krajin, kultur a místní architektury. Také čerpám z fotografických knih známých fotografů. Naposledy to byla kniha Roberta Vana – fotka nemusí být ostrá. V neposlední řadě sleduji práci mnoha fotografů. Od nich čerpám motivaci a také se od nich učím. Zkouším nové techniky jak při samotném focení, tak i při následném post procesu.
Je nějaký fotograf, jehož tvorba ti je blízká?
Nejbližší je mi Joel Tjintjelaar a Julia Anna Gosporadou. Jsou průkopníky černobílé fotografie architektury v dlouhé expozici. Kompozice jejich fotografií je jednoduchá i komplexní zároveň a vše mají promyšlené do detailu. Velmi blízká je mi také tvorba skvělého českého fotografa Martina Raka, který se věnuje především krajinářské fotografii.
Proč ses rozhodl právě pro techniku Fujifilm?
Když jsem začínal, fotografoval jsem se zrcadlovkou střední třídy. V té době jsem si myslel, jako většina začínajících fotografů, že zrcadlovka je základem kvalitních fotografií. Po nějakém čase jsem se o techniku začal více zajímat a narazil jsem na tu od Fujifilmu. Objednal jsem X-E2 s objektivem 18-55 mm, abych jej vyzkoušel. Kvalita fotografií mě velice mile překvapila. Ocenil jsem i krásný design, velikost a váhu. Po více jak dvou letech jsem s tímto fotoaparátem stále spokojen. V blízké době ale zvažuji přechod na nově příchozí X-E3.
Mrkni na Martinovy sociální sítě:
Autor článku: Romana Marie Jokelová